Je lepší střídavá péče nebo svěření do výlučné péče jednoho rodiče?
Rozvod manželství či rozchod partnerů je vždy emocionálně náročnou a většinou také více či méně bolestivou záležitostí pro každého z rozcházejících se životních partnerů. Neméně složitou je tato životní situace pro nezletilé děti rozvádějících se rodičů. Nicméně jak moc složitou závisí v podstatě pouze na rozvádějících nebo rozcházejících se rodičích.
Pokud se rodiče nejsou schopni rozumně domluvit a nad zdravým rozumem a odpovědným přístupem rodičů k zájmům, prospěchu a potřebám zejména a hlavně vlastního nezletilého dítěte pak vítězí spíše rozjitřené emoce a snaha prosadit „svou“. Tento přístup se v poslední době objevuje zejména v postojích některých otců, dlužno říci, že naštěstí nikoli většiny otců, při prosazování úpravy poměrů nezletilých dětí formou střídavé péče, kdy hlavním důvodem, proč chtějí dosáhnout střídavé péče, je nechuť a neochota platit jakékoli výživné na své děti a nikoli zajištění pokud možno maximální životní a emoční stability dětí. Na druhé srraně je třeba říci, že v řadě případů jsou to také matky, které své nezletilé děti, a to nejen v otázce četnosti a způsobu styku otce s dětmi, používají jako „zbraň“ proti otci nebo jako „nástroj „ pro prosazení svých názorů a požadavků, mnohdy aniž by si byly schopny uvědomit, že tento postoj a způsob výrazně narušuje osobnostní, emoční a celkový zdravý rozvoj dítěte.
Rozvod coby spása?
Mohou existovat a existují situace, kdy rozvod či rozchod je i s ohledem na zájem nezletilých dětí nejlepším řešením. Pokud vztahy mezi rodiči dosáhly takové úrovně, se si rodiče ať již z jakéhokoli důvodu přestali vzájemně rozumět, dochází mezi nimi k častým hádkám, v domácnosti panuje chladná či napjatá atmosféra, vytváří tím pro děti nejen nevyhovující, zatěžující a stresující výchovné prostředí, které vždy více či méně negativně ovlivňuje vývoj a budoucí chování dítěte, ale také, mnohdy aniž by si to rodiče uvědomili, dávají tak svým dětem do života špatný vzor pro jejich budoucí partnerské či rodinné vztahy. Pokud se vztahy mezi rodiči nepodařilo zlepšit, a to ani za pomoci odborníků, je v této situaci rozchod či rozvod rodičů nejlepším řešením a to i pro nezletilé děti. I za této situace je pak velmi důležité, aby se rodiče byli schopni dohodnout o poměrech dětí po rozvodu s ohledem na nejlepší zájmy dětí. Podle současné právní úpravy je možno dohodnout se nejen na výlučné péči jednoho z rodičů s tím, že druhý nebude jen tzv. víkendový rodič, ale i při výlučné péči jednoho z rodičů se rodiče mohou dohodnout na daleko širším styku druhého rodiče, a to i v průběhu pracovního týdne s přihlédnutím nejen k potřebám dětí ale i k pracovnímu vytížení druhého rodiče. Pokud se rodiče na rozsahu styku nedohodnou a druhý rodič má zájem o více než jen víkendový styk, soud v naprosté většině případů vždy stanoví styk širší.
Když musí rozhodnout soud
V případě neshody rodičů rozhoduje soud o tom, kterému z rodičů bude dítě svěřeno do péče, jak vysoké bude výživné či jaký bude rozsah styku dítěte s druhým rodičem. O všech těchto věcech rozhoduje soud především s ohledem na zájmy dítěte a to nejen na jeho materiálním zajištění, ale také s ohledem na jeho zájem na nezbytné potřebě udržet a nadále rozvíjet přirozený vztah s oběma rodiči i za situace, kdy rodiče spolu nežijí. Jednou z možností úpravy poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu či rozchodu rodičů je dnes poměrně rozšířená střídavá péče. Tento způsob péče však více než ostatní formy vyžaduje, aby rodiče byli schopni spolu v podstatně bez problémů komunikovat a domluvit se nejen na věcech týkajících se bezprostřední péče o dítě jako jsou školní povinnosti, mimoškolní aktivity apod., ale také o věcech týkajících se způsobu výchovy, životní návyků a zvyklostí tak, aby pravidelné přecházení mezi domácnostmi obou rodičů bylo pro děti co nejsnazší a pohodové.
Potřebujete právní radu v oblasti úpravy péče o nezletilé děti?
Kontaktujte mne a domluvte si nezávaznou konzultaci pomocí kontaktního formuláře nebo telefonicky na čísle 605852241.