Aktuální trend v soudním rozhodování o péči o nezletilé děti

Rozhodování soudu o  výchově a výživném nezletilých dětí v době po rozvodu manželství rodičů se v poslední době posunulo směrem k rovnoměrnějšímu rozložení péče o nezletilé děti po rozvodu mezi oba rodiče. Střídavá péče rodičů dnes není rozhodně výjimkou, a to ani  případě, že  jeden z rodičů s touto péčí nesouhlasí.

Ale i v situaci,  kdy k rozhodnutí o střídavé péči nejsou vhodné podmínky a dítě je svěřeno do výlučné péče  jednoho z rodičů, soud vždy dbá na co možná nejširší styk druhého rodiče s dítětem.  Zajímavou a  v mnoha případech velmi úspěšnou metodou dosažení dohody je  mediace. Tento institut zná české  právo  již několik let,   ale hlavně v poslední době   začíná být výrazně  častěji využíván,  jak  přímo rozcházejícími se partnery  či manžely, tak i na základě rozhodnutí soudu o nařízení mediace, a to zejména v oblasti úpravy péče o děti, výživného  a styku rodiče s dítětem, ale  i v oblasti majetkového vypořádání společného jmění manželů.

Nový přístup k úpravě péče  o děti  v souvislosti  s rozvodem  manželství či rozpadem partnerského  vztahu   se pokouší zavést  soudci  v Novém Jičíně. Jedná se o tzv. Cohemský systém,  který je založen v podstatě na principu, že  soud nerozhoduje autoritativně o péči,výživném  a styku nezletilých dětí, ale pouze přezkoumává  případně koriguje a následně  schvaluje z hlediska zájmu dětí  rodiči uzavřené dohody. Tyto dohody rodiče  tvoří za aktivní účasti sociálních pracovníků, konkrétně  pracovníků  orgány sociálně právní ochrany dítěte (OSPOD).  Výhodou a pravděpodobně  základem úspěchu této metody je mimo jiné i fakt, že  oběma rodičům se dostává od odborníků stejných rad, které vyslechnou  a mohou probrat společně a jsou  tlumeny  případné vzájemné   negativní  emoce mezi rodiči.   Novinkou tohoto přístupu je  možnost  za spolupráce pracovníků OSPOD  vypracování tzv. rodičovského plánu, který řeší  konkrétní,  nahodilé situace týkající se péče o děti,  za situace, kdy rodiče nejsou v podstatě schopni dohodnout se na ničem a  které běžné soudní rozhodnutí nemůže pojmout. Navíc je tento rodičovský plán vypracováván za účasti a s přihlédnutím k přáním nezletilých dětí,samozřejmě s ohledem na jejich věk a rozumovou vyspělost.

Je pravdou,  že ani tento nový a nejen  pro nezletilé děti  nepochybně průlomový způsob  nevyřeší smírně všechny závažné a komplikované případy  úpravy poměrů nezletilých dětí v souvislosti s rozchodem a či rozvodem manželství jejich rodičů,  nicméně je  podle mého názoru velkou šancí pro velikou skupinu malých i větších dětí  na únosné srovnání se s faktem rozpadu vztahu rodičů.