Co přinesla rozvodová novela do rozhodování o péči o nezletilé děti

Rozvodová novela přináší nový pohled na rozhodování o péči o děti po rozchodu rodičů. Důraz se přesouvá od formálního označování péče jako výlučné, střídavé nebo společné k tomu, jak bude péče skutečně vykonávána a co je v nejlepším zájmu konkrétního dítěte.

Soud již nebude vycházet především z názvu zvoleného modelu péče, ale bude posuzovat, jak oba rodiče naplňují svou rodičovskou odpovědnost, zda jsou schopni zajistit dítěti bezpečné a stabilní prostředí a jaké uspořádání nejlépe odpovídá jeho potřebám. Cílem nové právní úpravy je podpořit spolupráci rodičů, zachovat dítěti pevný vztah k oběma rodičům a omezit zbytečné spory o „typ“ péče.

Rovnocenná péče neznamená péči přesně napůl

Novela vychází z principu, že dítě má právo na péči obou rodičů a že role matky i otce jsou rovnocenné. To však neznamená, že dítě musí trávit s každým rodičem přesně stejný počet dní.

Rovnocennost znamená, že oba rodiče mají mít možnost podílet se na výchově dítěte, pečovat o něj a spolurozhodovat o důležitých otázkách jeho života. Rozsah péče se může lišit podle věku dítěte, vzdálenosti bydlišť rodičů, školních povinností nebo dalších okolností. Rozhodující není matematické rozdělení času, ale to, aby dítě mělo kvalitní a stabilní vztah s oběma rodiči.

Co bude soud při rozhodování hodnotit

Soud bude u každého rodiče posuzovat zejména jeho schopnost zajistit dítěti zdravý vývoj a naplňovat jeho fyzické, emocionální, vzdělávací i materiální potřeby.  Soud zohlední také přání dítěte, je-li s ohledem na jeho věk a vyspělost možné je zjistit, tedy  za předpokladu, že je dítě dostatečně rozumově a emocionálně vyspělé, aby bylo schopné jej formulovat. Soudy tedy musí názor nezletilých vždy pečlivě zvážit, což na druhou stranu neznamená, že mají rozhodovat pouze tak, jak si dítě přeje, neboť musí přihlédnout i k dalším významným skutečnostem. Dostatečnou rozumovou a emocionální vyspělost je přitom nutné posuzovat případ od případu.

Pokud jeden z rodičů zmíněná kritéria naplňuje výrazně lépe než druhý, může být v zájmu dítěte, aby převážnou péči vykonával právě on. Jestliže jsou však oba rodiče stejně způsobilí a schopní o dítě pečovat, vychází současná judikatura z předpokladu, že dítěti zpravidla prospívá péče obou rodičů. Od tohoto principu se lze odchýlit pouze tehdy, existují-li skutečně závažné důvody vycházející z nejlepšího zájmu dítěte.

Komunikace mezi rodiči není jediným měřítkem

V praxi bývá častým argumentem proti střídání péče špatná komunikace mezi rodiči. Samotná skutečnost, že rodiče mají konfliktní vztah nebo spolu obtížně komunikují, však zpravidla nestačí k tomu, aby byla péče obou rodičů vyloučena.

Pokud jsou oba rodiče schopni o dítě řádně pečovat, nelze připustit, aby o podobě péče rozhodoval především jejich vzájemný spor. Takový přístup by mohl vést k tomu, že jeden z rodičů bude konflikt záměrně vyvolávat nebo prohlubovat s cílem získat dítě do své péče. Smyslem rozhodování soudu proto není odměnit „lépe komunikujícího“ rodiče, ale najít takové řešení, které bude dlouhodobě nejvíce prospívat dítěti.

Podmínkou péče obou rodičů tedy nemůže být jen zcela bezproblémová komunikace mezi nimi, když taková situace je po partnerském rozchodu situací spíše výjimečnou. Pokud by totiž komunikace mezi rodiči byla vždy bezkonfliktní a rodiče by si ve všem rozuměli, nejspíše by nedocházelo ani k rozvodům manželství a rozpadům partnerských vztahů. Ostatně i ve fungujících rodinách jsou děti často svědky vzájemných neshod mezi rodiči, což zároveň neznamená, že by takoví rodiče nebyli schopni své děti společně vychovávat.

Nejlepší zájem dítěte je vždy na prvním místě

Základním východiskem českých soudů i mezinárodních úmluv je právo dítěte vyrůstat v péči obou rodičů, pokud tomu nebrání závažné okolnosti. Dítě má právo udržovat pravidelný a smysluplný vztah s matkou i otcem a oba rodiče nesou společnou odpovědnost za jeho výchovu a vývoj.

Rozvodová novela tento přístup dále posiluje. Nejde o to, aby soud automaticky  rozděloval čas dítěte přesně na polovinu. Podstatné je, aby zvolené uspořádání dítěti umožnilo zachovat pevné vazby k oběma rodičům a poskytovalo mu bezpečné, stabilní a láskyplné prostředí.

Předchozí příspěvek
Následující příspěvek

Nejnovější články

  • All Posts
  • Compliance
  • Divorce
  • Employment
  • Property

© 2026 Mgr. Hana Sovová –  Veškerá práva vyhrazena.